2010
14.7. se nám Máša opět říjí. Po několika dnech se ozývá majitelka Terezky, že i Tereza říjí a vrací se k nám 17.7. Kristina je jeden den doma a tak úspěšně trénuje na parkur v rámci Chomutovské výstavy s Mášou i Tymenem. Protože do Chomutova pojede i Kolina s malou Kookie tak pravidelně trénujeme vodění hříbátka.
Třetí letošní soutěžní výjezd je na Národní výstavu velšů a pony v Plasých, která se koná 3.7. Protože už začaly prázdniny, vyrážíme ráno jen s Tymenem a Evou jako ošetřovatelkou. Na úvod výstavy přivezlo spřežení poníků ze stáje Dominika do ringu posuzovatele Sandru a Charlese Seward, Windwillow stud, UK. Nejdříve proběhly speciální třídy Lead rein a mladý vystavovatel. Po té se už paní Seward věnovala posouzení SHP a její manžel velšským plemenům. Na kruhu pro SHP se postupně vystřídaly třídy ve standardním typu. Opět výstavu provází velké horko. Zřejmě to Tymenovi vůbec nevadí, je plný energie a krásně v kruhu vyšlapuje. Ve své třídě hřebců poráží Philipa a vítězí. Tím postoupil do šampionátu kategorie. V konkurenci nejlepších hříbat, mladých a klisen dokázal Tymen opět zvítězit a získal titul Šampion kategorie SHP standard, vícešampionkou se stala dvouletá klisnička Tea. Následovalo posouzení mini typu a jejich šampionát. Na závěr výstavy SHP jsme se do výstavního kruhu ještě jednou vrátili a to na šampionát dospělých. I zde si Tymen vedl úspěšně a získal titul Vícešampion SHP za neporaženým Halstock Gobstopperem.
Prvního července jsme opět šli plavit koníky. Tentokrát pouze velké, ale za to hned tři. Ozkoušené vodomily Foxe s Pepsinou a poprvé také Kolinu. Moc se jí nechtělo, ale plavoucí kbelík s ovsem v rybníce, byl pro ní dostačující motivací. A tak se v rybníce najednou rochnili tři koníci.
Tymen pravidelně pouští Verunku a od pátku ještě Terezu. Má náročné období, protože během pobytu Terezky u nás, stihl pouštět postupně obě naše poničky. Terezka odjíždí domů 27.6.
Protože Kristinka bude téměř celé prázdniny pryč, trénuje intenzivně s Mášou i Tymenem na prázdninovou výstavu v Chomutově. Dnes je zase pěkné horko, tak výjimečně místo ježdění jdeme do rybníka. Tentokrát Krista s Mášou a já s Pepsinou. Obě kobyly bez problémů plavaly.
Ve středu 16.6. přivezla paní Šmídová na připouštění k Tymovi svojí klisnu Terezku. Kobylka dala jasně najevo, že doba říje ještě nenastala a zatím se seznamuje spíše s našimi kobylkami než s Tymenem
Nějak nám letos není přáno, bohužel i Verunka po připuštění Perrym opět říjí. Interval od posledního připouštění byl neočekávaně krátký a Tymenkovi se povedlo Verču připustit. Tím má k sobě Tymen pro letošek již třetí klisnu.
V sobotu 12.6. jsme brzy ráno vyráželi s Mášou a Tymenem na III.
Moravskou výstavu SHP do dalekých Tetčic u Brna. Auto jsme měli
obsazené do posledního místa. Nejen že poprvé v autě jeli oba poníci,
ale také dětí jel maximální počet. Protože jsme měli naplánovanou
neobvykle velkou účast v soutěžích, kde naši stáj hájili kromě Kristiny
také Adriana a Nikola, na pomoc s námi jela ještě Eva s Evelin.
Cesta byla dlouhá, ale vše probíhalo v pohodě, až na sluníčko, které
se během cesty vyhouplo na oblohu a dávalo o sobě hodně vědět. Do
areálu výstavy jsme přijeli včas a první co jsme na místě dopřáli
oběma poníkům byla sprcha. Poté jsme se už začali připravovat na samotnou výstavu.
Výstavu posuzovala velmi pečlivě paní Jane Barry z Velké Británie.
Byla zahájena speciální výstavní třídou Lead rein, ve které startovala
Adriana na Máše. Bylo vidět, že Adrianka neměla možnost tolik trénovat
a proto na poprvé v této soutěži obsadila až 3. místo. Následovalo
posouzení SHP v mini typu. Poté už byli nachystaní Kristina s Mášou
a Nikola s Tymenem do další speciální výstavní třídy Mladý vystavovatel.
Účastnilo se jí celkem osm dvojic. V této konkurenci vybojovala Kristina
s Mášou 2.místo, za bezchybnou Bárou Formáčkovou s Wiske ze stáje Dominika.
Nikola s Tymenem uhájila pěkné 6.místo. Následně byli posouzeny
jednotlivé třídy SHP standardního typu, kde byla po anglickém vzoru
rozdělena třída klisen na černé a barevné. Mezi staršími hřebci byl
posouzen Tymen, který obsadil třetí místo. Následovali šampionáty
tentokrát bez naší účasti. Po přestávce už kolbiště patřilo sportovním
soutěžím. Nejdříve jízdě zručnosti s vodičem, ve které Adriana na Máše
vybojovala 2.místo. V jízdě bez vodiče startovala Kristina s oběma
koňmi a získala vítězství s Tymenem a s Mášou obsadila bronzovou příčku.
Na závěr dne zůstala soutěž First ridden. Paní posuzovatelka měla s
dětmi trpělivost a každý účastník v této soutěži si kromě společného
posouzení zajel samostatně kraťoučkou drezurní úlohu. Bylo vidět, že
děti se snažily neobvykle pojatou soutěž zvládnout se ctí a se svými
poníky předvedly pěkné jízdy. Kristině to s Tymenem nejen slušelo,
ale i velice pěkně šlo a díky tomu doplnili svoji medailovou sbírku o druhé
místo. Na závěr dne nám neúnavná paní posuzovatelka sdělila podrobné
hodnocení koní, což bylo velmi zajímavé.
Koníci si ještě po náročném dni mohli dopřát sprchu a šlo se nakládat.
Tymenovi se jako prvnímu do rozehřátého auta moc nechtělo, ale nakonec
za Mášou spokojeně nastoupil. Cestou domů jsme ještě vyzvedli, snad
březí Kolinu a unaveni dojeli domů. Zřejmě z celodenního horka už
při odjezdu nebyla pozornost stoprocentní a nám se k velkému
zklamání Kristiny povedlo někde ztratit její vítězné stuhy. Smutek
v jejích očích mě ještě ve večerních hodinách donutil zavolat pořadatelce
výstavy paní Renatě Markové, zdali se někde nenašly. Jaká byla radost,
když jsme se dozvěděli, že jsou na světě. Mohla jsem tak zároveň
poděkovat nejen za zaslání stuh, ale hlavně za uspořádání krásné
výstavy a nádherné akce, kterou si i přes nepřízeň počasí děti náramně užily.
S trochou obav jsem ráno 8.6. vyrazila s Kolinou a několika denním hříbátkem ke hřebci. Cesta byla docela krátká, protože náš vyvolený Loretafarm Glen bydlí kousek od Vlašimy. Kolina se rychle po vyložení z vleku rozkoukala a zabydlela se v přiděleném boxe. Jen dávala hodně najevo, že hříbátko si bude hlídat. Poté jsme ji nechali přes stěnu očichat s hřebcem a protože projevila říji, pustili jsme je společně do výběhu. Malá Kookie čekala na maminku prozatím v boxe. Kolina je Glenovou první klisnou a proto se připuštění napoprvé nezdařilo. Po několika pokusech o připuštění byl Glen i Kolina unavení. Protože se Glen chová jako gentleman mohli jsme k nim bez obav do výběhu pustit Kookie. Ta se po chvilce pobíhání u máminých nohou uložila k odpočinku a Glen se opodál v poklidu válel. Vypadali jako spokojená rodinka.
Bylo velké horko a tak odpoledne po návratu děti místo ježdění šly poprvé plavit koně. Nejdříve starší holky s Pepsinou a Foxem a poté mladší s Tymenem a Mášou. Všichni si v parném odpoledni koupání náležitě užili.
Druhý den jsme s napětím očekávali zprávy o Kolině. Byli jsme s momentální ošetřovatelkou dohodnuti na odpoledne a proto nás velice mile překvapil telefon od pana Vašiny (majitele Glena) již v dopoledních hodinách a zprávou, že Kolina je úspěšně připuštěná.
Wiske je připuštěná a tak 7.6. odjíždí zpět domů. Měli jsme tu s ní pěkně strakaté stádečko poníků.
6.června jsme si přivezli Verunku zpět z připouštění a okamžitě mohla mezi ostatní poníky. Cestou jsme se zastavili podívat na hřebce pro Kolinu. Je to vysoký černý krasavec. S majitelem p. Vašinou jsme se dohodli a v týdnu pojede Kolina i s hříbátkem na námluvy.
30. května za Tymenem přicestovala první klisna. Je to černobílá straka ze stáje Dominika odkud jsme koupili Tymena. Hned po příjezdu se u ní projevily příznaky říje a Tymen se večer mohl zhostit úkolu plemeníka a začal připouštět letos druhou klisnu.
Druhá radostná událost se odehrála v předstihu nad ránem 30. května, kdy Kolincon porodila klisničku. Samotný porod zvládla Kolina bez problémů, ale nastaly komplikace po ohřebení. Kolina zadržela lůžko a ani přivolaný veterinář jí dlouho nemohl pomoci. Nakonec se mu lůžko podařilo odstranit z dělohy a po podání léků vypadala Kolča v pořádku. Ještě ji musíme kontrolovat, ale vše prozatím vypadá dobře a tak už Kolina i s malou Kookieriot Czenkow chodí společně s ostatními na pastvu.
Verunka s nástupem říje chvíli otálela a tak připouštění začalo až po týdnu 26.5. Do té doby se stihla skamarádit s místními kobylkami a podle zpráv p. Brukové se chová jakoby tam byla doma.
I přesto, že máme ve stáji plemeníka, rozhodli jsme se ještě v letošním roce využít jiného hřebce pro Verču. Vybrali jsme si hnědého strakoše Perry Masona z hřebčína Bruk. Verunka se za ním na námluvy vydala nedlouho po výstavě 19. května. Protože to není nejblíže, cesta byla spojena i s dalším vyřizováním a tak ji měla Verunka trochu dobrodružnou. Měla delší zastávku v Poděbradech a nastupování do auta si náležitě natrénovala. Po příjezdu do hřebčína Bruk se pozdravila s místními poníky a spokojeně se pustila do nachystané večeře. O svého nápadníka Perryho nejevila zájem.
Malé zklamání nás potkalo o výstavním víkendu, kdy se u Máši opět projevila říje. Jediný kdo měl radost byl určitě Tymen, který má znova příležitost Mášenku připouštět.
První letošní výstava podle Nikči: “15. května nastal den D a v šest ráno jsme měli sraz ve stájích. Koníci si mohli v poklidu vychutnávat snídani a my dvounožci už vše potřebné nakládali do auta a vleku. Když bylo vše na svém místě, přišla řada na koníky. První Verunka, protože se vezla v autě. Chvíli se nechala přemlouvat, ale poté klidně nastoupila do auta. Mohl se připojit vlek a nakládali jsme Tymena s Mášou. Ti do vleku nastoupili bez zaváhání a mohli jsme vyrazit. Cesta rychle utíkala při vyprávění historek o koních na cestách, z kterých občas mrazilo v zádech. My dojeli v pohodě na místo konání včas, ale parkování na rozmoklé louce z počátku vypadalo jako nemožné. Na první pokus jsme uvázli, ale nakonec vše dopadlo dobře a my dojeli až na místo, kde jsme mohli vyložit koně. A hurá do akce! Já s Evou jsme zajišťovali focení. O přípravu koní na účast jsme se všichni střídali podle potřeby. Výstavní den začal sportovními soutěžemi. První naše účast byla v soutěži Běž, veď, jeď bez vodiče, kde startovala Kristina s Mášenkou. Při zkušební rozjížďce se Kristině podařilo úspěšně nasednout a dojet do cíle, ale v ostré jízdě se Mášence chtělo do cíle tak rychle, že Kristina nedokázala nasednout. Bylo z toho poslední 4. místo. Neúspěch si Kristina vynahradila v dalším startu, kterým byla jízda zručnosti bez vodiče. Soutěž zahajovala v masce templářského rytíře na Mášence a celou trať úspěšně zvládla. Po té startovalo mnoho zajímavých masek. Na Tymenovi jako mušketýr uzavírala startovní pole. Opět úspěšně a ještě v rychlejším čase. Po vyhodnocení se mohla radovat ze 3. místa na Tymovi a 6. místa na Máše. Jízdou zručnosti pro dospělé bylo zakončeno sportovní dopoledne a nastal okamžik slavnostního zahájení výstavy. Výstavu posuzovala Ms. Jane Dunn – Quertier Stud, UK. Jako první se před posuzovatelkou předvedli účastníci speciální třídy First ridden, které se poprvé účastnily Kristina s Mášou. Získaly krásné 2. místo. Následovala třída Lead rein bez našeho zastoupení. Poté již následovala poslední speciální výstavní třída mladý vystavovatel, ve které nás reprezentovala opět Kristina a Máša. Ve velké konkurenci si obě vedly výborně a obsadily 3.místo. Přišla chvíle na samotné posouzení jednotlivých koní a jako první se ve výstavním kruhu předvedli shetland pony. Nejen nás překvapila nízká účast zástupců tohoto plemene. Proto proběhlo posouzení jen ve dvou třídách a to klisen a hřebců. V obou třídách jsme měli své zástupce a oba se shodně umístili na druhém místě. Ve třídě klisen to byla Veerle w a mezi hřebci Tymen. Do šampionátu nastoupil už jen Tymen, ale titul nezískal. Tím pro nás účast skončila. Ještě jsme shlédli následující kategorii welsh mountain pony, a protože čas pokročil, naložili jsme koníky a vyrazili na cestu zpět. Byl to pěkný náročný den, na který nám zůstanou nezapomenutelné zážitky.“
Po radostných událostech, které zvýšily počet našich koní, nastává čas věnovat se přípravě na výstavy. První naše účast je naplánována na květnovou výstavu ve Valči. Týden před výstavou měly děti zpestřený program o koupání všech poníků. Velice je to bavilo a tak si Máša, Tymen a Verunka koupací procedurou prošli hned dvakrát. Všichni tři po zimě při koupání značně prokoukli. Chystali se nejen poníci, ale i děti, Kristina vymýšlela masku, ve které se zúčastní jízdy zručnosti a Nikča s Evou na svojí první akci s koníky.
Po nezbytných vyšetřeních jsme mohli začít s Tymenem připouštět. První byla 16. dubna Máša, která se již říjela a tak hned první pokus o připouštění byl úspěšný. Pro děti to byl zajímavý zážitek. Po té už Máša dělá Tymenovi společnost na pastvě. Tymenek si tak může v klidu ohlídat celou dobu říje.
Po dlouhém očekávání nás před pátou ráno 8. dubna potěšila Pepsina, když sama na svět přivedla tmavě hnědou klisničku. Porod proběhl bez komplikací a malá Pusinka, jak hříbátku prozatím říkáme, se měla čile k světu. Necelou půlhodinku po porodu už stála a seznamovala se s novým prostředím kolem sebe. Jen to mámino vemínko ne a ne najít. Protože je důležité včasné napití, radši jsme jí pomohli. I tak to ještě chvíli trvalo, než úspěšně mámino mlezivo ochutnala. Poté, co už nám předvedla, že sama zvládla vstát i si najít zdroj potravy mohli jsme nechat naše kobylky spokojeně odpočívat. Protože bylo venku krásně, vyvedli jsme odpoledne Pepsinku i s hříbátkem poprvé ven. Přestože Pusinka v boxu už skotačila, venku koukala značně nedůvěřivě. Hned druhý den se Pusinka pustila do prozkoumávání okolí i venku a tak Pepsina měla pořád co dělat, aby ji uhlídala.
První letošní událostí se neočekávaně stala koupě plemenného hřebce Tymena. Plánovali jsme zapůjčení hřebce na připouštění nebo odvoz obou klisen ke hřebci, ale o pořízení vlastního jsme vůbec neuvažovali. Po informaci, že je Tymen na prodej, proběhly úvahy s nečekaným obratem. Od myšlenky "plemeníka na stálo nikdy", až po "bude náš !". A tak po návštěvě ve stáji Dominika, kde do té doby Tymen působil, bylo rozhodnuto o koupi vlastního hřebce. A tak 3. dubna rozšířil naše stádečko SHP ryzí strakoš s pohádkově dlouhou hřívou TYMEN V. D. SLUISSESTEEG.